| Nejčastějšími formami podnikání jsou tzv. živnostenské podnikání a podnikání formou tzv. obchodních společností. Hlavní rozdíl mezi oběma formami spočívá v tom, že živnostník (nazývaný fyzickou osobou), podniká na své jméno a k založení své firmy tzv. potřebuje živnostenský list, zatímco obchodní společnost (nazývaná právnickou osobou) podniká jménem celé společnosti, tedy všech spoluvlastníků, a k jejímu vzniku nestačí živnostenské listy jejích zakladatelů, ale právní smlouva mezi nimi.
ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ Založit živnost je nejschůdnější cesta, jak začít podnikat. Kdo chce tímto způsobem podnikat, musí požádat o vydání tzv. živnostenského listu, což je oprávnění podnikat v příslušné živnosti. Pro vydání živnostenského listu jsou různé podmínky pro druhy živností (společná je trestní bezúhonnost). Podle těchto podmínek se živnosti rozlišují do několika skupin: Živnosti volné - není požadována konkrétní kvalifikace, jen výpis z trestního rejstříku (těmito živnostmi jsou např. různé zprostředkovatelské činnosti, běžné obchodní činnosti apod.). Živnosti řemeslné - je třeba vyučení či jinak definované vzdělání v určitém oboru nebo šestiletá praxe v daných činnostech či povoláních (těmito živnostmi jsou např. truhlářství, kovářství, zámečnictví, zednictví, klempířství, kosmetické služby apod.). Živnosti vázané - kromě potřebné kvalifikace jsou tu navíc požadavky vycházející z různých předpisů a zákonů (těmito živnostmi jsou např. vedení účetnictví, montáž, opravy a revize vybraných elektrických zařízení, výroba chemických výrobků, oční optika, masérské služby, psychologické poradenství, apod.). Výše uvedené druhy živností se nazývají tzv. ohlašovací. Žadatel o vydání živnostenského listu, který splňuje předepsané podmínky, předloží příslušné doklady na živnostenském úřadu a ten, pokud žadatel podmínky skutečně splňuje, vystaví živnostenský list. Živnosti koncesované - u nich jsou pro jednotlivé živnosti předepsány různé požadavky vycházející z příslušných předpisů a zákonů (včetně kvalifikačních) a navíc na rozdíl od ohlašovacích živností se k žádosti vyjadřuje určitý orgán státní správy (např. ke směnárenské činnosti je to Česká národní banka). V případě kladného výsledku, obdrží žadatel kromě živnostenského listu také tzv. koncesní listinu. Mezi koncesované živnosti patří např. výroba, opravy, prodej a půjčování zbraní, poskytování telekomunikačních služeb, taxislužba, apod.
PODNIKÁNÍ FORMOU OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ Nechce-li někdo podnikat sám, ale chce spojit své síly i finance s dalšími společníky, což může být v případě vysokých počátečních nákladů nevyhnutelné, má možnost založit s nimi některou formu obchodní společnosti. Nejčastější bývá tzv. společnost s ručením omezením (používá se zkratka spol s r.o. nebo jen s.r.o.). Společníci musí složit základní vklad, z něhož se uhradí dluhy a další závazky společnosti v případě jejího zániku (proto ručení omezené - ručí se pouze do výše základního vkladu). Sepíší tzv. společenskou smlouvu, kde je mj. zakotvena výše vkladu jednotlivých společníků a způsob dělení jejich společného zisku. Spol. s r.o. může založit i jen jeden společník. Existují i další typy obchodních společností, např. akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost apod. Podrobnosti uvádí Obchodní zákoník. |